Kolbova třináctka - žebrácký jazýčkový flašinet
Na čtvrtou pekařovskou pouť v roce 2007 jsme se chystali uspořádat neformální setkání flašinetářů v Pekařově, kde vznikly desítky světově proslulých flašinetů v dílně Franz Kolb & Söhne. Na základě oznámení o tomto setkání jsme dostali zprávu, že v soukromé sbírce existuje jeden z flašinetů, který pravděpodobně z pekařovské dílny také pochází. Podobá se pekařovským flašinetům, které jsou dnes uloženy ve Vlastivědném muzeum Šumperk nebo na zámku Velké Losiny, stejnou polohou válce a způsobem uchycení, tak i druhém písní. Tento flašinet je ale oproti nám dosud známým podstatně starší, protože má nejen dřevěné převody, ale zřejmě i některé části jsou ručně dlabané. Hraje 6 písní, rozměry jsou 49 cm x 26 cm x 27 cm.
Dle odborníka v oboru p. Ivo Roháče z fy Organ Service (http://www.varhany.eu) se dle předběžných posouzení na základě fotografií jedná o jazýčkový žebrácký flašinet firmy Franz Kolb - Pekařov. Avšak například téměř shodný výrobek žebráckého flašinetu i do některých detailů vyráběla firma Josef Vavřín z České Třebové. Za autentický p. Roháč považuje především nápis na boku válce psaný ještě ozdobným barokním písmem černým kurentem. Je na něm výrobní číslo válce a číslo značící sestavu písní. Na základě těchto čísel odhaduje p. Roháč flašinet jako jeden z prvních výrobků Kolba (tedy druhá polovina 19. stol.), ale jak říká, bylo by nutné provést celkovou demontáž a prohlídku (uvnitř vzdušničky většinou bývá vzkaz od výrobce či opravářů).
Většina flašinetů (a to i těch z mnohem pozdější doby), aby bylo možné je znovuzprovoznit či zachovat pro další generace, již musela projít restauratorskou dílnou, která je však nucena některé či většinu původních dílů nahradit díly novými. Tento flašinet má nepochybně všechny své díly původní a originální, tedy takové, jaké opustily pekařovskou dílnu.
Zajímavý je specifický zvuk tohoto flašinetu, což vysvětluje kniha Hudební automaty Alexandera Buchnera z r. 1959: "V Německu dosáhla výroba kolovrátků brzy úrovně výroby ve Francii. Podstatný rozdíl byl v tom, že pařížští výrobci používali většího počtu jazýčkových hlasů a že ladili píšťalový stroj unisono, kdežto Německé nástroje měly zvukový charakter podobající se zvuku varhan, podle dispozice rejstříků s mixturou a ostře znějícími hlasy. Takovéto nástroje vyráběla firma FRATI & Co. v Berlíně a varhanář Franz Kolb v Beckengrundu".
Pokud někdo z Vás může pomoci s potvrzením původu flašinetu, sdělením dalších informací či identifikací písniček, napiště nám, prosíme!
Zde je několik zvukových ukázek tohoto flašinetu: ukázka 1, ukázka 2, ukázka 3, ukázka 4, ukázka 5, ukázka 6